..::> Myšlenky <::.. ..::> Doupátko <::..

________________________________________________________________________________________________

Dvojčata 1

14. srpna 2010 v 21:00 | Miki |  Dvojčata
"" přímá řeč mezi postavami
** telepatická komunikace mezi Pepém a Kailem

 Úvod


            "Jeden bez druhého nemůže přežít. Takový je osud dvojčat svázaných duší. Kaile a Pepé jsou odsouzeni jeden na druhého. Pokud jeden znich je zraněn pocítí to i druhý. Zemřeli jeden, zemřou oba."


            "Kdo jsme? Já nevím. Vychovali nás oba dva postarší lidé, jsme sirotci a naši náhradní rodiče umřeli. Já jsem Pepé a tohle vedle mě je Kaile. Jsme dvojčata, ale vůbec si nejsme podobni. Já jsem menší a ramenatější. Mám světle modré oči a hnědé kudrnaté vlasy. Jako malý jsem se zajímal spíše o přírodu a o kouzla než o boj."
            " Ty a tvoje kouzla, tss. Co zmůžou proti čepeli mého meče? Jak už můj milý bratříček poznamenal, já jsem Kaile. Když už se zmínil jak vypadá, proč nepopsal mě? Já jsem ten vysoký a hubený, ale čemu to vadí. Mé oči jsou hnědé stejně jako mé vlasy. Aspoň já vypadám jako člověk, na rozdíl od tebe, bráško. Jo a já jsem ten z dlouhými vlasy pokud jste si ještě nevšimly."
                                                                       Pepé a Kaile


            " Hej brácho, braň se.", zařval Kaile a rozmáchl se po Pepém mečem. Před Pepém se objevil malý matný ovál a zastavil tak udér. " To mě nenecháš ani vzít si zbraň?" zeptal se Pepé znuděně a pomalu se natahoval pro hůl na, které dosud sušil svoji košili. " Já myslel, že máš kouzla?", poznamenal Kaile a po třetím zásahu se kouzelný štít rozletěl. " Ha, a mám tě." zařval vítězně Kaile. " Myslíš?" poznamenal Pepé a jedním mávnutím rukou svázal Kailovi nohy neviditelným provazem. " To není fér.", zaskuhral Kaile a přetal provaz, co ho svázal. " Dobře, teď už jen holí.", usmál se Pepé. To už mě na sobě košili a v ruce hůl. " Teď teprve začne zábava.", radoval se Kaile. Rozmáchl se po Pepém mečem přímo po hlavě, ale on to jen lenivě zastavil a srazil jeho meč na zem. To Kaila dopálilo, jeho postoj se změnil a držení meče tak též. Z toho Pepé pochopil, že teď teprve začíná pravý boj, tenhle výraz už viděl hodněkrát. Další Kailův útok byl tvrdší než předtím, tentokrát musel Pepé pořádně zabrat, aby jeho ránu zastavil. Pokusil se dostat do lepší pozice, ale jeho pokus zmařila další rána směřující k jeho boku. Teď musel uhnout. Svalil se na bok a rychle se ovalil z Kailova dosahu. I když Kailova rána minula cíl, tak přeťala mladý stromek v cestě. Pepé uhýbal, kryl se a bránil se. Věděl jak všechno skončit. Pomalu celý souboj směřoval k lesu. Kaile se znovu rozmách po Pepém ale ten jen o něco postoupil. Kailův meč se zasekl o strom a mírně Pepého škrábl. Ve stejnou chvíli Kaile jednou rukou pustil meč. " Zase si to udělal. Proč sakra? Co sem ti kdy udělal?", řval naštveně Kaile. " Nic jen ses mě pokoušel přizabít." smál se Pepé, přejle rukou po škrábanci na paži a ten se rychle zacelil. " Hele já si zase budu muset zašít košili." namítl Pepé a ukázal na spoustu nemotorně zašitých děr. " Máma tě měla naučit šít než učit kouzlit. A nech moji ruku, já tvoji pomoc nechci.", odsekl Kaile, když mu chtěl Pepé ránu zacelit. Vytáhl z kapsy kus bílého hadru, vyhrnul si černou košili a převázal si šrám.
" To je moje košile.", zasténal Pepé, " Kdes ji vzal?". " Už není a přestaň fňukat. Někde jsem ji našel, už ti nevím kde. A jdem, kdyby si nespadl do toho potoka nemuseli jsme tu tak dlouho zůstat." řekl výsmešně Kaile a vytáhl meč ze stromu. " Já tam nespadl, ty si mě strčil." bránil se Pepé a dál už radši nic neřekl.
            Bylo asi tak chvíli po poledni, když ti dva vyrazili. Cesta je vedla potemnělým lesem, ve kterém bylo navídané ticho. "Hej, Kaile. Nevíš kde jsme." promluvil Pepé, ale v tom tichu to znělo spíš jako křik. * Nevím a nemluv. Někdo nás sleduje.* zazněl Kailův hlas v Pepého hlavě. * A jak to víš?* tázal se Pepé. * Cítím jeho přítomnost.* vysvětloval Kaile. Pepého hlavou se promítaly různé způsoby jak může Kaile vycítit přitomnost cizího člověka.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
________________________________________________________________________________________________

..::> Domů <::.. ..::> Rubriky <::.. ..::> Galerie <::.. ..::> Archiv <::..

..::> RSS kanál <::.. ..::> Hledat <::.. ..::> blog.cz <::.. ..::> Srdce blogu <::..