..::> Myšlenky <::.. ..::> Doupátko <::..

________________________________________________________________________________________________

K&K 1

14. srpna 2010 v 21:07 | Miki |  K&K
!! +18 !!

Večer


Kaigo jako vždy přišel domů až po páté, odemčel dveře, vešel dovnitř a nezaujatě minul Kima, který chystal večeři. " Kaigo, jak bylo ve škole?", křikl na něj od sporáku. " Nic.", řekl unaveně a hodil tašku k botníku. Kaigo pomalu došel k pohovce a padl na ni. Jen ležel a koukal se na strop. Od sporáku se linula nádherná vůně, kterou Kaigo prvně nezaregistroval. " Co bude k večeři?", zeptal se zvědavě, když vystrčil hlavu zpoza pohovky. Kimu se jen otočil s cedníkem a smál se: " Měli to být špagety, než jsem rozvařil těstoviny.". Z cedníku vyselo cosi podobné kaši, než špagetám. " Aha.", poznamenal Kaigo a zase zastrčil hlavu.

Kimu scedil těstoviny a došel ke Kaigovi, zapřel ruce v bok a díval se na něj. " Co je?", odsekl Kaigo a otočil hlavu k opěradlu, aby mu neviděl do obličeje. " Máme chvíli čas než se jídlo vychladne.", řekl mile Kimu a posadil se ke Kaigovi na pohovku. "Nech mě být, nemám náladu.", bručel do pohovky Kaigo. Kimu mu položil ruku na stehno a pomalu jí jel až k boku, po trupu k hrudník, až zajela k jeho tváři a jemně mu pootočil hlavu. " Opravdu ne.", řekl mu s milým úsměvem. Kaigo nemohl odtrhnout oči od těch jeho. Nemohl nic vyslovit, jen čekal co se bude dít. Kimu sjel rukou k bradě a políbil jej. Už neprotestoval, nechal se vést jeho rty, nechal se unášet proudem času. Kimova ruka mu zajela pod košili, přejela po břiše a přešla k hrudníku a ….. " Crr!", oba sebou trhli, když se ozvala minutka.

" A, jídlo už bude vychladlé.", poznamenal Kimu, a pak se otočil na něj: " Jde se jíst, snad ti to bude chutnat.". Zvedl se a šel chystat talíře. Kaigo se ještě chvíli seděl, a pak mu šel pomoct. Kimu nebyl moc dobrý kuchař, ale teď neměl nic na práci, měl čtyři měsíce volna, než měl nastoupit na univerzitu. S Kaigem se potkaly na škole. Kaigo teprve v prvním ročníku, zatím co on právě vyšel a čeká ho těžké studium. Ty těstoviny byly opravdu hodně rozvařené a vypadaly spíš na želatinu. Oba si vzali a zbytek jídla schovali do lednice. Mlčky seděli naproti sobě a pomalu jedli svoje porce.
Kaigo si uvědomil, že neudělal úkol k Shakespearovi a všechno rychle snědl. Beze slova odběhl pro tašku a zmizel ve svém pokoji. Kimu se jen mírně usmál a pokračoval v jídle. Kaigo vytáhl sešit z tašky, a pak ji hodil do rohu pokoje. V jeho pokoji vládnul chaos. Věci byly všude poházené a různě vyseli z polic, skříní….. Na jeho dveřích se vyjímal plakát jeho oblíbené rockové skupiny Deathdragons. Shodil všechny přebytečné věci ze stolu na zem a pustil se do úkolu.

" Kdy k čertu žil?", zuřil Kaigo. "
1564 až 1616.", řekl klidným hlasem Kimu, když vešel do jeho pokoje. " Nech to, já ti s tím pak pomůžu.", řekl ještě a položil mu ruce na ramena. " Ne, musím to dodělat.", řekl Kaigo a sehl se k sešitu. " Ne nemusíš.",
otočil jeho kolečkové křeslo k sobě. " Teď nás nic a nikdo nebude rušit.", řekl s úsměvem, kleknul si na křeslo a posadil se mu na stehna. " Ale já to fakt musím doděl…….", ale ten polibek ukončil veškeré jeho protesty. Byl tak vášnivý, že se nedal zastavil. Kimu mu prsty přejížděl po hrudi a břiše. Nemohl se bránit, nohy mu přisedl a ruce, ruce se nechtěly zvednout. Skoro jakoby se při jeho prvním polibku rozlil paralyzující jed do celého těla. Začal mu pomale sundával košili. Jeho ruce se poprvé pohli. Začal pomalu rozepínat knoflíky na Kimově košili. Za chvíli už obě košile leželi na podlaze mezi dalšími věcmi. Kimu seskočil ze židle a zvednul i jeho. Pomalu jej strčil na jeho postel, odházel zbytek věcí a kleknul si nad něj. Znovu se jejich rty setkaly, ale jen na kratičkou chvíli, protože se naklonil k jeho uchu. " Uvolni se, brouku.", řekl potichu a mírně jej do ucha kousnul. Jeho krk byl neustále napadán Kimovými rty, nehnul se ani nechtěl, jen čekal, co přijde.
Mírně zaklonil hlavu a kouknul se na hodiny, bylo půl šesté, jeho oči ještě upoutala fotka jeho rodiny, jeho bratra, mámy a táty. Natáhl ruku a položil fotografii, aby na ni neviděl. Kimu se jen na chvíli ohlédl, co dělá, a pustil se do jeho hrudi, pomalu jej líbal, pomalu se přesouval z jednoho místa na druhé a postupoval níž a níž. Břicho. Břicho bylo pod neustálými polibky a kousnutími. Kaigo ztěžka oddechoval, nemohl tomu všemu uvěřit. Jeho jazyk mu projel přes střed břicha, přesně mezi jednotlivými svaly na břiše, a pak mu rozepnul kalhoty. Slezl z postele a sundal mu je, sundal mu i jeho trenýrky.         "Co to dělá?", prolétlo mu hlavou. Nestačil se ani podívat a dostal svoji odpověď. Kimu si k němu zase klekl. Ne, jak předtím, ale níž, natolik níž, aby se mohl sehnout k jeho mužství. Chystal se k něčemu, co by nikdy nečekal. Začal pohrávat s jeho přirozením, jako s nějakým lízátkem. Pomalu a důkladně po něm přejížděl, od kořene až ke špičce. Kaigo zatajil dech, nikdy nečekal, že k tomuto dojde. Z jeho úst se vydral tichý povzdech, následoval další a další, to vždy, když Kimu zkusil něco jiného.
Zavřel oči. Byl snad v sedmém nebi. On stále pokračoval, nenechal ho ztratit všechen ten pocit uspokojení, radosti a slasti. Pokračoval neustále dál a nechal se unášet veškerou fantazií, kterou kdy měl. Pak to přestalo. Kimu zvednul hlavu a přesunul se blíž ke němu. Než otevřel oči, klečel nad ním úplně nahý. Vzal ho pod lopatkami a zvednul ho do polosedu. Dlouze jej políbil a mírně ho přetočil. Přetočil jej na břicho a nechal jej padnout na postel. Málem mu to vyrazilo dech. Zamrkal a otočil se přes rameno a viděl ho, jak se pomalu posunuje dozadu. Jeho ruce se ho dotkli přímo na pánvi a mírně ji pozvedl. Zavřel oči. Věděl co teď přijde. Pevně se chytl polštáře a sevřel čelist. Kimu jej jemně pohladil po boku. " Neboj, budu šetrný.", a jeho přirození zmizelo v jeho hýždích. Drtil výplň polštáře, vždycky, když přirazil, cuknul. Ze začátku se mu dělalo špatně, ale pak to polevilo. Jeho nadšené vzdechy rušily ticho, které naplňovalo celý pokoj. Tlumené vrčení Kaiga nebylo téměř slyšet. Neměl to rád, ale co měl dělat. Občas se z jeho rtů ozvalo bolestivé zaúpění, občas nějaká slůvka úlevy. Jenže on nedokázal přestat, byl tak neukojitelný. Pro Kaiga to byly nekonečné minuty, minuty něčeho, co by snad i nejraději zapomněl. Naklonil ke jeho hlavě. " Asi máš dost co?", řekl, když přestal. On mu nic neřekl, jen se obrátil na záda a tvářil se kysele. Kimu ho ještě políbil a lehnul si vedle něj. Jemně ho chytnul za rameno a přivinul na hrud. " Víš co? Spi. Až usneš, udělám ten úkol za tebe.", řekl mu a chytl ho za ruku. Už nevzdoroval, a poslech. Druhou ruku mu volně strčil pod lopatku a usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Djinny Djinny | Web | 14. srpna 2010 v 21:18 | Reagovat

hezuu bloček, jukni i ke mně..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
________________________________________________________________________________________________

..::> Domů <::.. ..::> Rubriky <::.. ..::> Galerie <::.. ..::> Archiv <::..

..::> RSS kanál <::.. ..::> Hledat <::.. ..::> blog.cz <::.. ..::> Srdce blogu <::..